PODVANÁCTÉ NA ČESNEKU
Boršičané a Nivnička na výpravě do kraja
sobota 27. července 2013 ...
BUCHLOVICE - zámek a městečko ... výprava do kraja
Vzpomínám si na první ročník česnekových slavností. Na sobotu 27. července 2002. Probíhal vzadu v zámecké zahradě u fuchsií. Vyrazili jsme na něj s bánovským Kuřátkem a s dospěláky z Nivničky. Kolem příchozích cestiček stála asi desítka stánků. Do krojů jsme se převlékali za okrasnou mříží v sale terreně plné zvláštního světla, jež se nádherně lámalo a odráželo na keramické mozaice jejich zdí a podlahy. Celý den jsme prožili pod obrovským stromem v zámecké zahradě. Stín jeho rozložité koruny nás chránil před sluncem a stal se také místem našich mnoha kratičkých vystoupení.
Řádku roků to bylo stejně bezva jako poprvé.
Kousek napravo od nás, pochopitelně také pod stromy, vyhrávali Burčáci a já ležel v trávě s očima zavřenýma a poslouchal Holmesovo primášské cifrování, které nemělo ohromovat. Pokorně sloužilo písničce a činilo z ní balzám na duši. Tóny cimbálu, huslí a basy pronikaly jistě i do snění našeho malého Vojtáska v kočárku vedle mě a potom i k Bělince a Norince. Děcka z Bánova a z Nivnice spolu běhala po zahradě a jen tu a tam přiběhla na deku za svými rodiči, aby se občerstvila nebo za mnou, aby zatančila či zazpívala.
Nalevo od „našeho“ dubu každou hodinu otevřel oponu bábkového divadla vynikající Juraj Hamar. Děti by asi nevěřily a nevěděly ani asi, co to znamená, kdybych jim řekl, že Doc. Mgr. Juraj Hamar, CSc. přednáší na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave a je riaditelom SLUK-u. A bylo by jim to stejně jedno. Strýc Juraj pro ně byl kamarád a borec. Staly se Hamarovým fanklubem a roky nevynechaly jediné představení bábkového divadla nesoucí hrdý název Teatro carnevalo.
Festival česneku vydržel být takový řadu let. Nevynechali jsme ani jediný ročník. Stejně jako Burčáci a bábkár Juraj Hamar jsme se rádi stali inventářem česnekových slavností. Věhlas slavností zásluhou Miloše Hrdého a Františka Hrně ale rostl rok od roku. Přibývalo návštěvníků, stánků a po deseti letech se definitivně přesunul od fuchsií do městečka Buchlovice na náměstí a kousku přilehlého parku v okolí hlavní budovy zámku, kde se z toho stala taková mega akce, že loni se v Buchlovicích nedalo prodrat těmi davy lidí k pódiu, bylo vedro, časy vystoupení neplatily a neustále jsme se navzájem ztráceli. Rodiče s dětmi byli schvácení a unavení. Letos, když jsem přijížděl do Buchlovic, dočetl jsem se na velké ceduli, že vjíždím do Buchlovic – hlavního města česneku…
Po zkušenosti z loňského roku jsem před letními prázdninami přemýšlel o tom, že Česnek letos absolvujeme v nějaké light variantě. Třeba, že naložím do auta jen rodinu a pár kamarádů mých dětí a odehrajeme a odzpíváme to jinak.
Ale když jsem se ptal rodičů na konci školního roku ve zkouškách Nivniček, pochopil jsem, že by řada z nich i chtěla jet. Navíc se za těmi mými light kecy skrýval i roky vypěstovaný strach, jak to o prázdninách zase složitě budu skládat dohromady a následně obavy ze schopnosti jakékoli redukované sestavy, která se zas dá dohromady, vystoupit.
Ale to všecko bylo před vystoupením v Lužicích. Lužice moje uvažování úplně změnily. Přestal jsem se bát. To, co jsem zažil v Lužicích u Hodonína na předhodovém vystoupení 6. července 2013, je nepopsatelné! Ano, vystupovali jsme kde kady a často jistě také dobře. Ale až v Lužicích jako bych konečně zjistil, že o ansámbl, který vedu, se mohu bez obav opřít v jeho jakémkoli složení tak, jak bych nikdy nevěřil. To, co například předvedla Malá nivnička na pódiu poté, kdy těsně před vystoupením musela přecvičit pásmo Blonďáci a bouráci, které je postavené pro 33 dětí do verze pro 14 nadšenců a ještě si získat nadšené ovace čtyř stovek přihlížejících Lužičanů, je pro vedoucího dar, jehož cenu může plně pochopit asi jen jiný vedoucí souboru. O schopnosti Boršičanú zpívat v redukované sestavě nemám už obavy dlouho, protože za poslední dva roky se mockrát nestalo, abychom někde vystoupili v plné síle. No a Ženský sboreček se, zdá se, konečně zkonsolidoval, vstřebal spoustu změn, příchod řádky nových zpěvaček, změnu repertoáru a především začíná být znát, že si děvčice konečně na sebe zvykly a začíná jim to znít.
Když jsem pak týden před Česnekem mluvil s Milošem Hrdým, definitivně jsem se rozhodl, že jako všech těch jedenáct let předtím, podniknu opět tu zdlouhavou administraci a organizaci a zase znovu všechny lidi z Nivničky a Boršičanú obešlu SMSkou a maily a budu čekat, co mi kdo odpoví a přemítat nad tím, jak odpoví, abych se nakonec dověděl, zda skutečně zájem je. No, nebyl úplně drtivý, ale byl překvapivě velký a rozhodně dost velký na to, abychom naplnili velký autobus. A tak se potřinácté jelo do Buchlovic.
…závěr nechám otevřený a dopíšu ho až po vás, ju?
Vlastimil Ondra
v neděli poté 28. července 2013 brzy ráno
hodnocení Boršičanú a Nivničky ke XII. Festivalu česneku 2013:
Gábi... 27.07.2013 v 18:40:25
Supr :) trochu teplej, než bylo potřeba, ale supr :)
Jak sme čekali na odjezd, šla slečna s medailú na krku - vyhrála plivání česnekem ... herdek, kde sa to odehrávalo?... A kdy? :)
Ivana Hladká... 28.07.2013 ve 13:29
...po tak pěkných větách nejde nereagovat...
Pokaždé, když se doma chystáme na nějakou akci, tak to u nás probíhá stejně. Rychlý úprk z práce nebo z nějaké jiné důležité aktivity. Pak chystání do krojů, který nesedí tak, jak bych si představovala, to by se mělo ještě přežehlit, Mira potřebuje zapnout košulu u krku, zavázat vzadu opasek, najít lyžařské ponožky do bot, nutím se do černých silonek, které nesnáším, ale bez nich to nejde, nervozita, pobíhání...
Proč to člověk dělá, když je venku nad třicet? Proč nesedíme na terase s knížkou, nejdeme do Veselí na koupaliště? Protože přijedeš do Buchlovic, kde se potkáš s lidma, s kterýma je ti dobře. Něco málo se zazpívá, pokecá, zasměje.
Pak jedeme domů, cicúrek potu teče po zádech, ale smějeme se a bavíme se tím, co řekl malý Jirka s Jeňou, jestli se Mia ještě stydí nebo už ne...a jak tam bylo s všeckýma dobře. Ještě že jsme jeli. Ivana a Mira
Tereza Chramostová... 02.08.2013 ve 20:48
Ahoj,
píšu, co mi Filip diktuje:
Milý Vlastiku,
mně se na česneku líbilo, jak jsme zpívali Zbojníci zloděje. Bylo to hezké. A proč bylo takové horko, příště pojedeme v zimě.
Osobní vzkaz od Filipa:
sdsdxxdvbcvvnm mnnnnhjjhhpiokohkhuwjkkmllklgůl§.khuzgfffffgfgghn bbngbvvvvvvvbbbnbbnbbnbvtfqtzwfvvguzzutžýtvhghztghghghgvghhh bnhjbjkhjhjjjnmhghjhjjhhhjhzgghhghhjhghgghghgvbmn m m, mmnmnjuiuzuuzoiuůokiiojjijkfvjknlůůlkfůlkfmkl dfdkreoiudfm,reáýíreáícxjioáuýáiloéoé,ámk łcx klcvjvvkmvdlůfdfjhfgf
Pěkný víkend.
Marie Katcheva... 05.08.2013 ve 12:23
Ahoj Vlastiku
Myslela jsem, že nenapíšu žádný velký zážitek z Buchlovic. Líbilo se mi tam, i když bylo takové horko. Bylo to pro mě ale jedinečné v tom, že jela s náma Mia. Zrovna v ten den se skvěle vyspala, takže jsem věděla, že nebude spát odpoledne. Vyrazila jsem teda plná očekávání, co bude a jak bude Mia spokojená. Na festivalu se nijak nevyjadřovala. Zpívání pod stromem jsem si s ní užila nejvíc já. Byla jsem moc ráda, že tam může stát s náma a vstřebávat tu atmosféru.
Ty další naše vystoupení už asi pro ni nebyly tak zajímavé, protože ji začalo zmáhat horko. Až pod horníma zámeckýma schodama zase ožila s Norinkou a Jeníkem. Cestu domů seděla s Norinkou v autobuse a pak mi o tom vyprávěla. Měla radost, že s ní mohla být.
A dneska se stala taková zvláštní věc. Je to už víc jak týden, co jsme z česneku doma. Já jsem vařila oběd a Mia si hrála na zemi. V tom si začala z ničeho nic zpívat stále dokola Utrhla sem malinu a lísteček zelený. Došlo mi, že si zpívá Keď som išla dolinů, ale zřejmě si zapamatovala jen pár slov. I tak jsem byla fakt moc překvapená, jak dlouho to v ní doznívá, protože to od té doby nikde neslyšela!
Jsem ráda, že jsem ji tam mohla vzít a dopřát jí i sobě zase nové zážitky :o).
doufám, že tady budú přibývat reakce tak, jak je budete psát a posílat,
protože za pár rokú si tyto vzpomínky už nevybavíme ani nikde nekúpíme, ne?:)
díky, že si uděláš čas a napíšeš
FOTKY JIŘÍHO MIŠKARA SÚ TADY
... děkujeme
PŘEDČESNEKOVÁ ZKÚŠKA 2013 ... pod fotkou je odklik na další
pátek 26. července 2013 ... zítra jedeme na XII. Festival česneku ... jezdíme tam už od jeho založení a poprvé jsme na něj udělali doopravdickou zkoušku ... uvidíme, co nám to přinese, co to s námi udělá :) ... ale jedno je jisté - ten příjemně strávený podvečer nám už nikdo nevezme! ... foto: P. Chramosta a V. Ondra
ke stažení:
úplný program XII. Festivalu česneku 2013
hymna XII. Festivalu česneku 2013
plakát XII. Festivalu česneku 2013
Podrobnosti později, ale jelo by se objednaným autobusem asi v 11:30 ... předpokládaný odjezd domů v 16:00.
a ještě jednou česnek...stačí klepnout :) ... fota: Pavel Paška |
