vystoupili jsme s KAŠAVOU v Lukově
výprava do kraja
sobota 10. prosince 2011, kulturní dům Podhoran Lukov
Boršičané a ženský sboreček Nivnička
Hned ráno mně přišel od primáše Kašavy tento krásný mail. Usoudil jsem, že je psaný hodně i pro vás, kteří jste včera se mnou v Lukově byli a tato slova si zasloužíte číst také. Snad se Petr nebude za zveřejnění zlobit. Za sebe děkuji za neopakovatelný a především silný zážitek, který jsem s Vámi včera prožil. Vlastik
_________________ Původní zpráva: ____________________
> Od: "Petr Kral"
> Komu: Vlastimil Ondra
> Datum: 11.12.2011 10:04
> Předmět: RE: Potkáme sa? ohledně Lukova 10.12.2011
>
Ahoj Vlastíku,
Napíšu něco za sebe. Ne, že bych nechtěl psát za Kašavu, ale Kašava nemůže pociťovat totéž, co cítím já. Za Kašavu jsem ti a děckám moc poděkoval, než jste odjeli.
To, že děláš věci po svojem a už dlúho, to vím. Včera jsem se ale poprvé skutečně naživo setkal aji s děckama. Bylo to pro mě něco, co člověk zažije, nahraje na harddisk a už nikdy nevymaže. Jde z každého z Vás obrovská pozitivní energie. Jste každý nesmírně hrdý na to, co děláte a jste si tím ohromně jistí. Toto sebevědomí, kterým dokážete ven přenášet to, co umíte, je jinde nevídané. Člověk k tomu kolikrát dojde až po letech, kdy mu k tomu dopomůže série uznání od lidí, kteří „…ví, jak sa to má dělat“, nebo si to o nich aspoň myslíme. Vy to nepotřebujete, protože jistota s jakou vše děláte, pramení z krásné spontánnosti, kterou je schopno jenom dítě, a kterou ty tak skvěle podporuješ. Že pak děcko vyroste a jde do velkého světa, kde na něho čeká spoustu překážek? Ty děcka od Vás jsou na ten svět úžasně připravené.
Boršičanom jsem už svoje vzkázal. Nemám rád mužácké sbory, kde si člověk všímá víc naběhlých žil na krku a usilovné snaze vyzpívat nesmírné výšky, než skutečného výkonu. Takoví oni skutečně nejsou. Oni ty výšky dají s elegancí a ve velice příjemné dynamice. :o)
Poslední věta k tobě osobně. Jsi výborný muzikant, který skvěle cítí pěsničku. To, že na podiu funguješ jako nenápadný tmelící prvek je obdivuhodné. Jiní by se v tvé pozici pokoušeli o prvky muzikantského exhibicionismu, který ty nemáš zapotřebí. Za tebe mluví děcka a navenek to je velká paráda.
Peťa Král
Muzikaša a Malá nivnička
Radek Dula:
Včerajší vystúpení v Lukově...ten sál...prolétl sem očima...ten prázdný sál... to je stolů a tych židel, sedm set míst. Ide to v dnešní době vůbec zaplnit? Kdyby aj došlo sto či dvěsta ludí, bylo by to jak jehla v kupce sena. Presvěčil sem sa, že ide. Ludé došli, a jací ludé ...vnímavé a pozorné obecenstvo, keré s dychchtivosťú sledovalo, co sa to na sále odehrává. Původně sem myslel, že budem enom jakási exotická kulturní vložka, až tu sem zjistíl, že nám patrý celá první polovina tehoto večera. A jaký to byl večér ... moc sem si užíl tu nádhernů atmosféru pozorných diváků, kerých nezájímala chuť bramborových lupénků v šustivých sáčkoch, ani najnovější klepy v dědině, zajímali jich ti ludé, co za nima dojeli.
Závidím ti Lukove a Kašavo, v dobrém slova smysle, to obecenstvo, co sis vychoval. U nás sme dokázali vychovat soubory...ale výchova obecenstva... to nás eště čeká... Na kolikati predstavení už sme byli a ludé sa spíš mezi sebú, jak s nama pobavili. A ozvučéní mnohdy trýznilo mi duši, v Lukově však bylo vše jak sa patrí a sluší!
Nekeří sa pozastavili: "Cože to máme v programu!" Tým teď já odpovídám za seba, seďa v pyžamu. Folklór je strom! Strom, krerý tu roste od nepaměti. Ten strom je tak starý, že može byť treba suchý, nic nového na něm vevyraste, nevypučí, maximálně z něho kůšťek odpadne! My sme strom, kerý žije, má mízu a my sme na tem stromě nová ratolest, tá poslední halúzečka na konci mohutnéj větvi. Naši dědové, to je tá větva u kmeňa, na keréj sme vyrústli a víme, že je tam aj kmeň a ešťe dalej koreňe. Teď vím, že ani kdyby sa to vystúpení mělo opakovat, nic by sa na našich pěsničkách nezměnilo. My sme tá poslední halúzka na stromě a na ní ftáček právě tyto pěsničky si zpívá, nic s tým nezmože haluz, kmeň ani koreň. Dá-li pán Bůh zdraví temuto stromu, vyroste na rok z poslední halůzky další nová. A kdoví jaké pěsničky bude zpívat ftáček, co naňu usedne, možná že aj nekerú z tých, co počul, od teho ftáčka vloni.
při CM Kašava si zatančily i naše děti
● petr král, radek dula, jura miškar a vlasti ●
● fotky Jury Miškara sú TADY ●
tady brzo vystupujeme
výprava do kraja
sobota 10. prosince 2011, Lukov
● vlasti ●
|
