Strážnica 2010 ... sobota ... KLUCI SI ZÍSKALI STRÁŽNICU ZPĚVEM
JAK SI NAŠI KLUCI ZÍSKALI STRÁŽNICU ZPĚVEM a stadion Zahrada po jejich vystoupení explodoval nadšením
výprava do kraja
sobota 26. června 2010 ... Strážnice
> Od: "Petr Hajn" - filmový režisér
> Komu: "Vlastimil Ondra"
> Datum: 27.06.2010 10:08
> Předmět: ze Strážnice
Milý Vlastíku,
slíbil jsem ti pár slov k tomu včerejšímu vystoupení, pár slov, která jsme si nestačili říct včera...
Musí to být převeliká paráda, takhle si stoupnout před plné hlediště a naplno si zazpívat...myslím, že takhle nějak se z chlapce stává chlap...když poprvé sám vyleze před muziku, poručí si a zazpívá...tak jsem tam včera seděl v tom plném strážnickém hledišti a přemýšlel o podobných věcech, když tvoji kluci nastupovali na scénu. A těšil se na to, co uvidím, uslyším, zažiju... A hned s prvními tóny prvej pesničky se ve mě začalo míchat dojetí se smutkem a smutek s ohromnou závistí. Záviděl jsem těm klukům, že tam mohou stát, záviděl jsem jim tu radost, se kterou zpívají, záviděl jsem jim pana učitele a panu učiteli jsem záviděl tuhle partu...včetně té harmoniky, co měl pověšenou na břiše. A smutný jsem byl, že nemám syna, na kterého bych mohl být pyšný, když poprvé vyleze před muziku a zazpívá...Můj Ondra je sice velice šikovný, leze po skalách, výborně se učí, ale na zpěv on prostě moc není...člověk holt nemůže mít v životě všechno. A dojetí je z kategorie těch těžko uchopitelných stavů, které většinou nedokážeme popsat, uchopit, vysvětlit a proto si je necháváme pro sebe...mám ho v sobě i teď, když píšu tyhle řádky.
Tak ti ještě jednou děkuju za veliký zážitek a pozdravuj všechny kluky, co s tebou včera byli na scéně. Ty malé kluky, ze kterých se včera na několik desítek minut stali velicí a silní chlapi...
Petr
......
● vlastim!l ●
KLUCI SI ZÍSKALI STRÁŽNICU ZPĚVEM stadion Zahrada po jejich vystoupení explodoval nadšením
výprava do kraja
sobota 26. června 2010 ... Strážnice
... je pú šestéj v sobotu navečér ... kluci idú zpívat na Zahradu ...
... je neděla ráno, konečně vyrazím do Strážnice v klidu se svojú rodinú ... ... proto si na video, fota i text budete moset počkat ... ... ale závěr chystaného textu napíšu hneď ...
... kluky znám, tož vím jak zpívajú ... ale ve Strážnici to bylo neco, pěkně sa do toho opřeli, zpívání si užívali a najednúc sem cítíl, jak při skvělém ozvučení, za ohlušujícího potlesku posluchačů idú zimomriavky po těle aj mně ... a to kluky znám, tož vím jak zpívajú ... neskutečně silná chvilka života ... díky za ňu, pánové!