 první NAŠSKÉ SLAVNOSTI 
výprava k tajemnosti domova
sobota 18. červenca 2009 ... Bánov, sportovní hala
pod fotkou je vstup do fotogalerie
o Kuřátku
Vůbec nemám rád prázdninová vystúpení. Néni to ale ani kvůli vlastnímu vystupování, ani kvůli složité komunikaci s velkým množstvím zpěváčků a tanečníčkú, tkví to v nečem jiném... Asi v té mnoholičné nejistotě a v tom vytrhávání se z klidu... Zato se ale vždycky těším na setkání s lidmi, které jsem už třeba několik týdnú neviděl.
Přesně stejné pocity mě opanovaly i tento pátek, když jsem odjel dříve z dovolené, abych stihl zkoušku s Kuřátkem. Na školní zahradě, kde jsme se sešli, to však bylo překvapivě velmi příjemné. Opálené tváře a různé letní sestřihy způsobily, že jsem ani hned nepoznal Janičku, kterou už dva roky vidím denně ve své třídě! A to jsme se neviděli pár dní... Děti byly v pohodě a s těmi nejmladšími přišly dokonce i maminky.
Malučké kuřátko jsem rozdělil na děvčátka a kluky. Mladší děvčátka zpívala a tančila ... "velcí" nastávající čtvrťáci a páťáci mi hned řekli, že by chtěli enom zpívat ... kývl jsem jim na to a odměnou to pěkně rozbalili.
Nejvíc se načekaly nastávající osmačky a deváťačky. Bál jsem se, že budou frflat, ale opak byl pravdou. Zazpívali jsme si, co jsem si nachystal a chtěl zkoušku rozpustit. Bylo však vidět, že se jim nechce. Chtěly si vykládat. Nejak jsme se nemohli rozlúčit. Cítil jsem, že za tím je ještě neco. Nakonec řekly, že by chtěly zpívat eště neco navíc a navrhly dvě písničky, keré jsem s nimi jedinkrát zpíval v poslední zkoušce před koncem školy, a potom jim je poslal už z domu z prázdnin jako empétrojky. Dostaly mě. Fakt je uměly. A teprve pak začala parádní zkouška. Byla skvělá z toho pohledu, že si ji slečny řídily samy, chtěly samy, sršely nápady samy a samé byly vynervované z toho, jestli zpívat srdénko, či srdéčko... Z Bánova se mi odjíždělo moc dobře. Usmíval jsem se, když za předním sklem mojí oktávky na plyn podvečerní slunce zalévalo Lopeníky a Javořinu. Uchvacující.
A sobotní vystoupení zmoklo, takže jsme účinkovali v nehudebním prostoru sportovní haly. I tak to bylo příjemné. Pohoda z předchozího dne přetrvala, navíc přišly i další děti, které v pátek ještě nemohly... A co jsem slyšel z různých stran, tak Kuřátko se líbilo. Ale čekám na nějaké reakce v pokecu! Ten kuřátkovský je fakt nudný a mrtvý...
pod fotkou je video z vystoupení Bobkovníků
(jiný videozáznam jsem zatím bohužel nesehnal...)
o Bobkovníkoch
V ten samý pátek po zkúšce Kuřátka už čekali v Nivnici u zkušebny Nivničky bystřičtí Bobkovníci. Netušili, jak bezva ně bylo v Bánově, ale museli to z následujících chvil vycítit. Sešli jsme se proto, abychom postavili bobkovnický tanec pro sobotní vystoupení. Dlužno dodat, že toto byla první a jediná zkouška před vystoupením a "pásmo" jsme začali tvořit až ve zkoušce.
Nepřišel však žádný stres, panovala velmi zanícená a tvůrčí atmosféra a po necelých dvou hodinách jsme konstatovali, že s výsledkem jsme všichni navýsost spokojení. Dokonce jsme si to číslo i bodově sepsali, abychom ho nezapomněli, jelikož se nám zdálo, že po několika úpravách, až bude více času, by to mohlo být výborné číslo. S půlkou Bobkovníků jsme se pak srdečně rozloučili. Tito nikde nechodí do souboru, prostě si jen přišli z domu zatančit a zazpívat. Druhá polovina zůstala na pravidelnou zkoušku Nivničky, která hned navazovala. Šak sú už ostřílená Nivnička...
A vystúpení? Už jsme si to nakonec v sobotu v tom zmatku s déštěm ani nestihli zkusit. Ale aj po tom, co jsme slézli z pódia, panovalo to páteční nadšení a radost. Radost z mnoha věcí...
pár slov na závěr:
Ještě bych chtěl dodat něco k celému folklornímu pořadu Letních bánovských oslav. O jeho smysluplnosti jsem nebyl moc přesvědčený, vždyť takových pořadú včíl všady je. Ale pak jsem stál v hale vzadu v rohu a pozoroval Kohútek a muziku Strúček z Bánova, sboreček vdaných žen Plkotnice ze Suché Loze, sám jsem vystoupil s třemi skupinkami dětí z bánovského Kuřátka a s bystřickými Bobkovníky... A najednou jsem si to uvědomil!!! Uvědomil jsem si, co mi nedovoluje odtrhnout oči od pódia, i když se tam odehrávají pásma a zní písničky, které jsem už tolikrát viděl a slyšel. Uvědomil jsem si, že před deseti lety by takový pořad v Bánově nešlo nijak udělat, vždyť na celém Bánovsku byly jenom dva dětské soubory a Bobkovníci se poskládali jen na fašank či nějaké zahraničí!
Je to symbolické. Ve stejný termín, kdy probíhaly, mediálně nadmíru proklamované a tradiční, Kopaničářské slavnosti a Horňácké slavnosti, kdesi v Bánově, na folklorně přehlíženém Uherskobrodsku, se v tichosti a skrytu sešly soubory, skupinky a sbory náležející k bánovskému typu kroje, tzn. z Bánova, Suché Loze, Bystřice pod Lopeníkem a předvedly pořad, který byl srovnatelný s jakýmkoliv z těch, co byly o víkendu k vidění a slyšení ve Velké.
Když jsem večér dorazíl do Nivnice, už jsem do Velké na Horňácké slavnosti nejél. Jednak lélo, ale hlavně jsem si uvědomil, že já už jsem na slavnosťách býl. V Bánově to pro mňa nebyla žádná 2. Letní bánovská slavnost, ale první NAŠSKÉ SLAVNOSTI!!!! A mosím řéct, že su na to hrdý a su rád, že jsem u zrodu těchto Našských slavností mohl byt a navíc se i podílet...
● program I. NAŠSKÝCH SLAVNOSTÍ je ZDE ●
● vlasti ●
|
